Dnešní den jsme podle plánu navštívili dva současně probíhající rybářské veletrhy „Moderní rybář“ a „For Fishing“. První na řadě byl „Moderní rybář“ na Holešovickém výstavišti. Na tento zbrusu nový rybářský veletrh jsme se velice těšili, nadruhou stranu jsme moc netušili co můžeme očekávat. Zpočátku jsme byli s prostředím i s nabídkou celkem spokojeni, ale po cca. hodině jsme zjistili, že už jsme vše prošli, viděli a že nikdo z nás nenašel téměř nic co by nenabízel jakýkoliv větší rybářský obchod v ČR. Nakoupili jsme tedy každý několik drobností, protože jsme je samozřejmě nutně potřebovali a bez toho by to snad ani nešlo a šli jsme na oběd. Při obědě jsme po společném sdílení názorů došli k tomu, že jsme v celku zklamaní a že jsme si představovali tošku něco jiného. Naše představa byla asi taková, že zde bude větší podíl představování a ukázek jednotlivých značek u kterých si budete moci pohovořit s odborníky z dané firmy a potom budete mít možnost si ve vedlejší hale vybrané zboží popřípadě zakoupit. Takto bohužel fungovalo velmi málo firem. Je to jenom náš názor, ale kdyby byl třeba stánek Shimano, kde by byl veškerý jejich sortiment a ukázky z letošních novinek s možností pohovořit si s odborníky z této firmy, bylo by to asi to co jsme čekali. Takto fungoval pouze stánek Daiva a pár menších a zbytek veletrhu byl čistě prodejní. Pro zajímavost jsem například našel u čtyř prodejců naprosto stejné zboží, které se poměrně znatelně lišilo cenově. No alespoň je vidět, že konkurence je zdravá i na veletrhu! Jako náš největší zážitek z tohoto veletrhu pro nás tedy zůstane společná fotka s Davidem Havlíčkem z Chytej.cz.
Po obědě jsme se tedy přemístili do Letňan na „For Fishing“. Hned po vstupu do haly jsme začali mít pocit, že tohle by mohlo být ono! Prostředí, množství stánků a výběr nabízeného zboží byl opoznání větší a rozmanitější, než u předchozího veletrhu. Bohužel jsme opět zjistili, že jde z 90% zase jen o prodejní veletrh a naše představy to zase nesplňuje, ale tak něják to na nás všechno působilo více profi udělané. Aby jsme domů nevezli zbytečně moc peněz, zase jsme něco pokoupili a pomalu se chystali na cestu domů. K tomuto veletrhu máme snad jen jednu poznámku. Nabyli jsme dojmu, že prodavači u stánků renomovaných českých prodejců rybářských potřeb, se k nám chovali tak nějak méně ochotně a odměřeně, než prodavači u stánků méně známých firem. Doufejme, že to byl jenom náš dojem a že tito prodejci nežijou v bludu, „my jsme někdo a jestli chcete chytit nějakou rybu, tak bez nás to nejde“!
A jaký je tedy můj závěr z návštěvy těchto dvou veletrhů? Doufejme že první ročník „Moderního rybáře“ nebude také poslední a že se pořadatelé poučí z chyb a na příští rok vymyslí něco čím se více odliší od zavedenějšího „For Fishing“. Také bych doporučil zvážit stejný termín pořádání obou veletrhů, které jsou od sebe vzdáleny pouze cca.10km, protože to nepovažuji při téměř totožném konceptu obou veletrhů za příliš šťastné! A to ani v případě, kdyby šlo o cílenou pomoc prodejcům rybářských potřeb o zlepšení jejich finanční situace v těžkých časech, čemuž ovšem nevěřím. Jednoduše řečeno, pro příště, více předvádění, méně prodávání!
Není to dlouho co začal nový rok 2012 a nám už se podařilo v předstihu naplánovat několik velmi zajímavých akcí, o kterých vás ve zkratce chceme informovat.
1)První naše letošní akce bude 26.1.2012, kdy navštívíme rybářský festival FOR FISHING a v ten samý den také prodejní veletrh rybářských potřeb moderní Rybář v Praze. Je třeba podívat se, co je nového a utratit nějakou tu korunu za něco. bez čeho se určitě neobejdeme!
2)Druhá naše letošní akce začne 29.3.2012, kdy se po roce opět vracíme, podle hesla dotřetice všeho dobrého, na RIO EBRO. Doufáme, že se konečně výprava podaří podle našich představ a že námi zvolený termín na začátek dubna bude ten správný.
3)Třetí naše doposud potvrzená letošní akce je opravdu lahůdka. Dnes ráno nám bylo emailem oznámeno, že jsme byli vylosováni a že se můžeme 15.9. zúčastnit největších rybářských závodů v České republice, CARP MARATONU v TOVAČOVĚ! I přesto, že nemáme s velkými rybářskými závody téměř žádné zkušenosti, máme ohromnou radost a moc se těšíme na možnost vidět v akci nejlepší profi týmy z domova i ze zahraničí a možnost poměřit se s nimi. Jak se říká ve sportovní terminologii, my nemáme co ztratit a můžeme jenom překvapit
Složení CT Rybářův rok bude – Jirka Zdráhal, Míra Zelenka a Honza Lažanský.
Podrobnosti k jednotlivým akcím připravujeme.
Po roce opět vracíme, podle hesla dotřetice všeho dobrého, na RIO EBRO. Doufáme, že se konečně výprava podaří podle našich představ a že námi zvolený termín na začátek dubna bude ten správný.
Do zahájení akce zbývá přibližně:
Emailem oznámeno, že jsme byli vylosováni a že se můžeme 15.9. 2012 zúčastnit největších rybářských závodů v České republice, CAPR MARATONU v TOVAČOVĚ! I přesto, že nemáme s velkými rybářskými závody téměř žádné zkušenosti, máme ohromnou radost a moc se těšíme na možnost vidět v akci nejlepší profi týmy z domova i ze zahraničí a možnost poměřit se s nimi. Jak se říká ve sportovní terminologii, my nemáme co ztratit a můžeme jenom překvapit
Složení CT Rybářův rok bude – Jirka Zdráhal, Míra Zelenka a Honza Lažanský.
Do zahájení akce zbývá:
Před necelým měsícem jsme udělali výlov našeho rybníčku a až teď jsem se částečně srovnal s rozčarováním, které na nás čekalo. Začnu hezky popořadě. Poslední výlov našeho rybníčku jsme dělali v listopadu roku 2004 a to z důvodu výměny výpusti. V té době se obsádka rybníku pohybovala přibližně okolo dvěstě kusů ryb. Jednalo se hlavně o kapra, amura a plotice. Během následujících let jsme obsádku minimálně zdvojnásobili a přidali další druhy ryb. Lína, okouny, sumečka a jednu štičku. Letos jsme se rozhodli, že by bylo dobré po sedmi letech zkontrolovat, jestli nám na rybník, který je mimochodem na dost odlehlém místě mezi polemi a lesy, nechodí pytláci a jak ryby za ty roky narostly. Když asi před rokem a půl kamarád Péťa chytil onu štičku z roku 2004 a měla cca 90cm, byli jsme plni očekávání, jak budou velké ostatní ryby.Vypouštět rybník jsme začali v pátek a k samotnému výlovu jsme se scházeli v neděli ráno. Při prvním pohledu na upuštěnou vodu nám bylo divné, že nejsou vidět téměř žádné ryby! Uklidňovali jsme se tím, že jsou ryby zřejmě najeté do hloubky k výpusti a proto nejsou vidět. Zvýšili jsme intenzitu vypouštění a čekali co bude. Teď to trochu zrychlím! Po cirka hodině, jsme tam všichni stáli jako opaření a koukali na tu prázdnou vodu! Vlastně prázdnou! Málem bych zapoměl na tu naší štičku, která měla přes metr a byla to jediné, co nám v rybníce zůstalo. Ano, ještě tam byli tři silně pokousaní kapři a pár okounků, plotiček a línků. Nevěřili jsme vlastním očím! Přibližně 4OO kusů ryb bylo pryč! A to i 12letí kapři a amuři! Začli jsme intenzivně zjišťovat příčinu a vysvětlení přišlo zanedlouho. Tedy přišlo, přišli kamarádi myslivci, kteří nám zdělili, že v blízkosti našeho rybníčku bydlí rodinka Norka Amerického! Vysvětlení pěkné, ale já jsem vlastně vůbec netušil o co jde. Až doma jsem se na internetu dočetl, co je Norek zač a co dokáže udělat za škodu. Když jsem si přečetl, že měsíčně sní až sto kilo ryb a že je schopný sežrat i labuť, koukal jsem jako blázen. Navíc jako jediný vodní predátor rybu sežere kompletně celou i s kostrou. Proto žádné zbytky ryb okolo našeho rybníku. Naše nebohá překrásná štika, byla asi schopná se ubránit! Po dohodě jsme nechali rybník vypuštěný a domluvili jsme se s kamarády myslivci, že se pokusí přes zimu Norka zlikvidovat. Nemá cenu nakupovat novou násadu, aby jsme nakrmili Norka, proto počkáme na jaro a uvidíme co dál! Jediné štěstí co máme je, že vlastníme rybníček pro zábavu a ne na výdělek z prodeje ryb. Jinak by to byl ještě smutnější příběh!
Tak se nám čas letošního roku nachyluje a my začínáme opět zjišťovat, že je to s naší docházkou k vodě rok od roku horší. Každou sezónu zahajujeme s předsevzetím, kolik výprav na ryby uskutečníme, který revír vyzkoušíme a na konci roku stejně zjistíme, že téměř nic z toho co jsme plánovali nevyšlo. O to víc si ale musíme vážit každé chvíle u vody a zejména když se nám podaří naplánovat výpravu v plné sestavě. Letos už jsme snad ani nedoufali, že se ještě všichni společně někam podíváme. Přesto se nám povedlo nevídané! To co se nám celý rok nedaří, což je výběr termínu, který by nám všem vyhovoval, se tentokrát zadařilo snad během týdne. Asi vyhrála hlavně chuť všech, ještě jednou se letos vidět. Při výběru revíru který navštívit, nás jako první napadl Orlík, kde jsme více než dva roky nebyli. Při pohledu na předpověď počasí nám ale bylo jasné, že venku v bivaku by jsme to už asi nedali, a že bude nutné vymyslet nějaké komfortnější ubytování, což znamenalo najít a pronajmout si chatu. Při hledání chaty k pronájmu na internetu jsme našli překrásnou chatu dest metrů od vody v oblasti Radava, kousek od obce Orlík nad Vltavou. Termín byl volný a nebyl ani problém s pronájmem jenom na čtyři dny. Navíc součástí chaty byla i celkem slušná pramice s pádly. Nic tedy nebránilo, aby jsme si užili čtyři překrásné dny u vody na naší oblíbené přehradě a vyzkoušeli nové místo. Počasí mělo být překrásné podzimní, což opravdu nakonec vyšlo. Ve čtvrtek ráno jsme vyrazili a okolo desáté dopoledne nám majitel chaty předával klíče. Chata byla překrásná, k vodě opravdu max. 10metrů, před námi ohromná zátoka a neuvěřitelně čistá voda. Snad jediné co nás zarazilo, byla výška vody. Hladina byla snad na maximu. Vybalili jsme, zatopili v krbu a začali jsme se chystat na rybolov:) Sonarem jsme projeli dno, zjistili jsme, že dno je převážně čisté a hloubka je okolo 12metrů. Co nás překvapilo, byla teplota vody, kterou sonar ukazoval. Je to sice pouze v hloubce ponoru sondy, ale 18stupňů nás opravdu překvapilo. Okolo poledne jsme zakrmili peletami a pomalu si připravovali pruty. Po nahození jsme opět začali připravovat další várku zákrmu, s tím že okolo třetí hodiny znovu zakrmíme. Ještě jsem zapoměl říct, že při prvním průzkumu vody sonar neukazoval téměř žádnou rybu. Ve tři hodiny jsme tedy opět vyrazili na hladinu. K našemu údivu sonar ukazoval v našem krmném místě neuvěřitelné množství ryb. Přikrmili jsme tedy a vrátili se k prutům s vidinou brzkého záběru. Nebudete tomu věřit, ale ve tři hodiny a pět minut přišel první záběr a kapr 55cm. Naprosto ideální stav. První den jsme chytili ještě asi sedm kaprů, měli jsme dva záběry na rybičku bez úspěchu a chytili jsme jednu malou štičku. Prostě paráda. Dalo by se říct, že takhle to pokračovalo až do neděle. Přidali se i okouni chycení při vláčení z lodi a malý candátek. Nic z toho co jsme chytili, není na foto do „Rybářství“, ale když každý den chytíte okolo deseti kaprů o průměrné velikosti 50cm a ani jednoho cejna, jste strašně spokojeni. Prostě jsme si úžasně zablbli, večer opili a celkově vyčistili hlavy od běžného života, tak jak to na povedených rybářských výpravách má být! Už teď víme, že se na tohle překrásné místo a do téhle překrásné chaty budeme rádi vracet.
Minulý týden jsme se domluvili, že si zajdeme sednou na Bílku večer a vyskoušíme štěstí na ůhoře. Zakoupili jsme rousnice a těšili jsme se, že si konečně zase oddychneme u vody. Počasí bylo příjemné a rousnice hned od prvního náhozu dělala divy. Chytili jsme na ní snad všechno, kromě očekávaného ůhoře. Plotici, lína, kapra a asi největší překvapení, dva malé candátky.

