Vyberte stránku

Rybářův rok

Rio Ebro 2012

Tak jsme se o víkendu vrátili z naší třetí výpravy na Ebro. Úvodem chci říct, že naše třetí výprava dopadla podstatně lépe než ta loňská. Přesto to ale opět nebylo úplně ono. Při příjezdu nás vítalo překrásné slunečné počasí a již na dálku viditelně čistá voda. Abychom udělali nějakou změnu, rozhodli jsme, že se rybařině naplno začneme věnovat až druhý den a že nejprve vše důkladně promyslíme. Dobře vyspalí a relativně odpočatí po cestě jsme začali druhý den s přípravou. Počasí bylo super, tak jsme začali vázat bóje na sumce, krmit místo pro lov kaprů a nezapomněli jsme ani na možnost večerního chytání candátů. V odpoledních hodinách jsme začali zavážet pruty a vše se jevilo jako perfektně udělané. Pravidelně jsme krmili, nástražních rybek jsme měli také dostatek a vše nasvědčovalo tomu, že úspěch na sebe nenechá dlouho čekat. Postupem času, kdy jsme začali přicházet do styku s okolo lovícími rybáři a po rozhovoru se správcem kempu jsme se ale dozvěděli, že poslední kapr byl chycen koncem ledna a že sumci také nejsou zrovna při chuti. Jediné co prý celkem slušně bere, je candát. Kapr údajně ještě není rozjetý po zimě, protože se v únoru ve Španělsku ochladilo stejně jako u nás a sumci jsou také ještě líní. Uklidňovali nás informací, že kapři už se postupně ukazují a že je otázkou času než začnou brát. Tyto informace nás nepotěšili, ale rozhodně nás neodradili od úsilí zlomit naše prokletí z předchozích let. První den nepřišel záběr žádný a to ani večer na candáta. Druhý den bylo počasí stále krásné, tak jsme se rozhodli zkusit štěstí při vláčení. Asi po patnácti minutách jsme ulovili prvního candáta a po další půlhodince dalšího. Z vláčení jsme se proto vrátili spokojeni a odhodláni v tomto pokračovat. Stále jsme pravidelně krmili na kapra, měnili nástražní ryby na bójkách a doufali v první záběr ze břehu. Ten se nedostavil ani druhý den ani třetí a navíc se začalo dost zásadně měnit počasí v typicky aprílové. Čtyři hodiny bylo jasno a bezvětří, další čtyři hodiny byli přívalové deště a foukal silný vítr. Třetí den v noci jsme se dočkali alespoň záběrů na candáta a to dokonce na všechny tři pruty v rozmezí půl hodiny! Nebyli to žádní obři, ale potěšili. Postupem dalších dnů jsme v ničem nepolevovali, ale začínali jsme cítit, že jediná ryba, kterou je možno ulovit je opravdu jenom candát. Trávili jsme mnoho hodin s vábničkou v ruce a sledovali, jak sumec přijede k rybičce a po chvíli opět zamíří ke dnu, kapry jsme vídali sporadicky na druhém břehu při vláčení v rákosí a jediné co jsme sem tam chytili, byli candáti! Takže to uzavřu. Jediného sumce jsme viděli u rybářů kousek vedle nás, kteří se vábení věnovali téměř nonstop celý týden jejich pobytu a chytili ho čtyři hodiny před jejich odjezdem domů! Měřil 167 cm. Kapra jsme venku z vody za osm dní pobytu neviděli ani jednoho. Jediné co jsme nachytali, bylo jestli se nepletu cca. 13 kusů candáta! Odjezd jsme zkrátili úměrně se zhoršujícím se počasím o dva dny, než bylo plánováno! Takže sečteno, podtrženo, tahle výprava nebyla zdaleka naše nejhorší, ale také ne taková jakou jsme si jí přáli. Jsme odpočatí, celkem opálení, plni dojmů a hlavně máme plnou hlavu příprav na Ebro s pořadovým číslem čtyři, které už teď víme, že příští rok uskutečníme! Prostě se jen tak nevzdáme! Na závěr ještě pár snad užitečných rad. Jeli jsme poprvé autem s přívěsem a jenom na mýtném jsme ušetřili 100 euro, oproti jízdě Transitem. O spotřebě ani nemluvím. Cena nafty ve Španělsku, je o čtyři koruny levnější než u nás. Jediná menší nevýhoda jízdy s přívěsem byla, že v Německu se na dvouproudé dálnici nesmí od sedmi od rána do sedmi do večera předjíždět. Tak všem mnoho úspěchů v Rybářově roce 2012 a my pomalu začneme s tréninkem na Tovačov.

 

Naši partneři

TOPlist

Pin It on Pinterest