Vyberte stránku

V letošním roce jsme naplánovali výpravu do Španělska na polovinu září. Jeli jsme na naše obvyklé místo na Ebru, do kempu v Almatrette. Jako zpestření jsme měli domluvený jednodenní mořský rybolov s průvodcem a tím bych dnešní povídání začal.

K moři jsme vyrazili jednoho dne na večer, aby jsme se seznámili s průvodcem Zdeňkem, zašli si na večeři a dozvěděli se, co nás vlastně čeká. Pro většinu z nás to měla být první zkušenost s rybařením na moři. To co jsme se dozvěděli během večera z vyprávění Zdeňka, znělo až neuvěřitelně. Odjezd na loď jsme naplánovali na 11h dopoledne s tím, že je čas, že tuňáci, ktaré jsme měli lovit se začínají ukazovat na moři až okolo čtvrté hodiny odpoledne. Ráno jsme si tedy nakoupili něco k jídlu a k pití na loď a vyrazili jsme.  V přístavu na nás čekala velmi pěkně vybavená loď a my jsme začali cítit, že nás čeká velký zážitek! Pomalu jsme se nalodili a vyjeli na vodu. První zastávka na širém moři byla za účelem poskytnutí instrukcí k samotnému lovu. Na první pohled vypadalo vše jednoduše a všichni jsme se tvářili jako „mistři světa“. Poté jsme začali projíždět kilometry mořské plochy a sledovali jsme jestli se někde nobjeví hejno tuňáků. Zdeněk nás uklidňoval, že je hromadu času, že se okolo poledne ukazují jenom někdy. Tak jsme si v klidu užívali pohled na širé moře a poslouchali informace kde a jak se hejna na hladině poznají. Ve 12,30h to k našemu údivu a nadšení začalo!! V první řadě chci podotknou, že od této chvíle se Zdeněk změnil v pravého rybářského blázna! Začali jsme po moři lítat neuvěřitelnou rychlostí od hejna k hejnu a postupně jsme začali zjišťovat, že naše představa o bezproblémovém lovu tuňáků je pryč! Celý problém zpočívá v tom, že když v dálce zahlídnete hejno, musíte se k němu co nejrychleji přiblížit a co nejrychleji nahodit a začít vláčet. A tady to začíná! Nahodit se sumcovým prutem se šňůrou na 100kg je samo o sobě těžké, navíc trefit se do směru pohybu hejna je ještě těžší a když k tomu připočítáte, že máte max. dva pokusy, protože potom se tuňáci jako nejrychlejší ryba v moři s rychlostí až 150km/h přemístí za jiným hejnem sardinek, tak teprve zjistíte, že vlastně neumíte nic a že jsme úplně marný. Postupně bylo vidět, že se zlepšujeme a že začínáme chápat co a jak máme pro úspěch dělat! A jak jsme si přáli, po dvou hodinách neúspěchu to přišlo! Narazili jsme na hejno Bacoret, což je tkzv. tuňák malý, který váží okolo 15kg a měli jsme první záběr. Když slyšíte 15kg ryba, myslíte si, že půjde z vody jako nic. Omyl! Ryba, která vyvine tak ohromnou rychlost a taháte jí z hloubky cca.90m a přitom nesmíte zapomenout, že jste na moři, kde jsou vlny a při tom všem se musíte ještě starat o to, aby jste neskončili přez palubu, tak věřte, že je to síla a parádní zážitek. První Bacoreta byla asi po patnácti minutách v lodi! Byla to nádhera, ale Zdeněk nás stále ujišťoval, že to teprve začne a že Bacoreta není nic, proti normálnímu tuňákovi, který váží min. 30kg – 60kg a že můžeme narazit i na 200kg kusy! To jsme po boji s Bacoretou nechápali! A opravdu, mělo to teprve začít! Okolo půl čtvrté jsme měli na prutu prvního opravdového tuňáka! Bylo to něco nepopstelného! Ve dvou, po pětiminutových intervalech ho kluci zdolávali přez půl hodiny! Pak dvě minuty v lodi vyfotit a zpátky do moře. Nádhera a to měl „jenom“ cca.40kg! Během dne jsme chytili ještě dvě Bacorety, najezdili jsme po moři asi 150km a to někdy rychlostí až 60km/h! Se západem slunce jsme se vyčerpný, vyklepaný z lodi, ale šťastný vrátili do přístavu. Dali jsme si kávu, poděkovali Zdeňkovi za nádherný zážitek a vyrazili zpátky na Ebro. Už teď nám bylo jasné, že lov tuňáků nás uchvátil na tolik, že příští výpravy do Španělska budeme plánovat i se zastávkou u Zdeňka.

Po návratu na Ebro jsme vztřebali zážitky a začli jsme se zase soustředit na běžný tzv. Ebrolov. Candáti nás celkem zklamali, protože na ně nebyla zřejmě vhodná doba – teplá voda a velké množství rybyček. I přesto se nějací pěkní candáti povedli. Jedna nová věc při lovu candátů nás taky potkala a to úlovek v podobě našeho prvního ůhoře na Ebru! Měl 100cm a byl tlustý, jak se říká, jako ruka!

Lov sumců provázel taky celkem nezdar, protože se zvedali jenom v určitiu dobu a ne vždy měli chuť. Když pominu asi padesát ulovených sumečků do 50cm, tak se povedlo i pár ke stopadesáti centimetrům a jeden „větší“, nebo vlastně „největší“!! Nebudu napínat, Márovi se podařilo ulovit jednoho z největších sumců v oblasti vůbec!! Ano ukázal nám, jak vypadá opravdový sumčí obr! Měl 240cm a asi 100kg! Toho tahat z moře… Byla to nádhera. Všichni jsme se vyfotili, pomazlili jsme se s rybou, kterou možná už nikdy v životě neuvidíme a poslali jí zpátky do vodní říše.

Takže shrnutí této výpravy? Na množství ryb jedna z těch horších výprav, ale na zážitky asi nejlepší za těch šest let, co do Španělska pravidelně jezdíme. Tak se těšme na rok 2017!!

VIDEO Z TÉTO VÝPRAVY JIŽ BRZY!!!!!

img_6358 img_6348 img_6316 img_6310 img_6303 img_6258 img_6234 img_6210 img_6188 img_1522 img_1496

 

 

 

 

Pin It on Pinterest